Leden

 1.1.
Co tak mám za přání s tím Novým rokem?
vyhnout se setkání se streptokokem
připijem na zdraví
a jsme moc zvědaví
jakpak nám na Nový rok
zachutná předloňský mok.

2.1.
V plánované noblese
objevím se na plese
všechny ženy prominou
já dnes tančím s jedinou
s Karinou

3.1.
Už ti jsem má milá vzdálený na míle
čím dál jsem od tebe, tím blíž jsem k Radmile
že jsem bez pomoci pochopíš snad
když jsem se za noci k Radmile vkrad

4.1.
To takhle po ránu usednu k piánu
hraju jak o závod Ankovu Dajánu
A to jsem doposud myslel že nevstanu
neb jsem si z mejdanu přivedl Dianu
ta mne teď sleduje z modrého divanu
oděna pouze do lehkého županu
vždyť mně se dostane, čeho si zamanu.

5.1.
Dvě děvčata soutěžila
o krásného Dalimila
na vyhlídce nad strání
měly závod v plivání

První plivla kousek hlenu
zvláštní pro tak křehkou ženu
druhá zase pro změnu
plivla slinu bez hlenu

Žijeme v tak krásné době
Dalimil si je vzal obě

6.1.
V restauraci takhle zjara
bývám hostům za Kašpara
já vám totiž za tím barem
mívám službu s Melicharem

To mi věřte, milé dámy
ještě je tam třetí s námi
ten však není pro parádu
on bývá schovaný vzadu

Smaží vejce, vaří párky
však ho znáte, Baltazara
jak na futro křídou čmárá
hostům čárky

7.1.
To jsem takhle fotil Vilmu
jak se motá kolem jilmu
leze na něj, pak z něj padá
tehdy byla ještě mladá

Hned se hrneš k počítači
chceš ji vidět, jak je mladší
bohužel tu mladou Vilmu
mám jenom na kinofilmu

8.1.
Povím vám vlastními slovy
pohádku o Čestmírovi
žil byl jednou, kdysi kdesi
za devaterými lesy
jeden chlapec toho jména
s ním tam žila jeho žena
byli čestní, žili v míru
neznáš druhé ve vesmíru
kdo by tam byl takhle skvělý
No a to je vlastně celý.

9.1.
Ten náš karatista Vladan 
dlouhé roky čekal na Dan
než se s ním však domů vrátil
tak ho někdo strašně zmlátil
proboha, řek, kde to žiju
chtěl bych zase osmé kyu.

10.1.
To jsme se takhle s Břetislavem
rozhodli sjíždět Rokytku
jenomže tam na břehu pravém
narazil Břéťa na Jitku
tak zatímco se oni plaví
v tom kamenitém korýtku
já na ně čekám u Vltavy
a píšu další povídku

11.1.
Já když si takhle přivstanu
mám šanci vidět Bohdanu
jak prochází se v celé kráse
tam přes ulici na terase
jen v saténovém županu

Zamávám na ni rozmařile 
a ona už od této chvíle
ví, že jsem skřivan víc než sýček
však vymlouvavý prostředníček
mi radí, ať s tím přestanu.

12.1.
Podívej se Pravoslave
ve víně ti něco plave
Slávek do sklenky se dívá
je to pravda, jako živá
zakuřme si konopí
než se mrcha utopí

13.1.
Znám editorku Editu
ta holka není bez citu
však chladná je když pročítá mou tvorbu
nejdřív divná slova říká
pak má výraz kolchozníka
co se chystá na hlubokou orbu

Má duše je jak zabitá
když se ta báseň ocitá
pod rudým hrotem Editina péra
čmáře, škrtá, přepisuje
drak vylézá z temné sluje
jako tér tu houstne atmosféra

Tváří se jako Mefisto 
když přepíše to načisto
usměje se pak jak ta Líza Mona 
a já zcela beze studu
že jsou mé se tvářit budu
ač ty verše vlastně psala ona

14.1.
Tak se raduj Radovane 
vždyť tvá svíčka ještě plane
dej si vanu, to máš rád
ať jdeš zase čistý spát

No tak zahraj Carpe diem
ať je znát, že ještě žijem
a tak pijem na kuráž
smrtka, ta je stále táž

Tak už vstávej drahý pane
ať tu tvůj stín nezůstane
pojď se bavit, život slav
bude líp, buď bez obav

15.1.
Kdykoli potká se s pohlednou Alicí
vzpomíná na všechny metody balicí
jenomže bývá jak praštěný palicí
a řekne jedině och

Říká si Alice na konci ulice
možná, že dalo by s tím chlapem bavit se
kéž by mne oslovil, já nechci spálit se
takový podivný hoch.

16.1.
Všechny holky, co jsou tady
postavte do jedné řady
přijde Ctirad, co dnes slaví
popřejte mu pevné zdraví

Ctirad vchází, úžas v tváři
že je psaný v kalendáři
děvčata se na něj smějí
hned ho všechny líbat chtějí

Jen jedna tam v koutku stojí
stydí se snad? nebo bojí?
V čem se skrývá závada?
Ona prostě Ctirada
nerada!

17.1.
Kamaráda Drahoslava
ze slavení bolí hlava
už od rána do noci
slavil vlastní promoci
na dešti den před tím byl
až se celý promočil

18.1.
Zaujala Vladislava 
ta moderní zdravá strava
celozrnná, žádná éčka
přímo z farmy od dědečka
zelenina z lesní loučky
ne separát z kostní moučky
žádný olej z palmy v tropech 
kdo ho jí, ten hrob si kope
vše jen z pole bez postřiku
hlavně žádnou genetiku!
až ho z toho bolí hlava
přezdravého Vladislava

19.1.
Otevřít vlastní lesní kino
je velké přání Doubravčino
plánuje zvolna na úterky
oříšky zdarma pro veverky
na čtvrtky a na pátky taky
bukvice zas pro divočáky
promítá se vždy přesně v šest
One Flew Over the Cuckoo’s Nest

20.1.
Dobrý den, vážená, uctivá poklona
vy jste slavná žena, vždyť vy jste
Ilona
překrásně zpíváte o městě Amsterdam
prosím vás nemáte u sebe aspoň gram?

21.1.
Byl jsem fakt rád, že mi Běla 
dveře bytu otevřela
čekají nás vzácné chvíle
budeme pít suché bílé

Rovnám bílá prostěradla
ona zatím u zrcadla
zkoumá bělmo hnědých očí
já čekám, až na mě skočí

Tělo má jak sněžná sova
a z rádia Zaňáková
hlasem, který láme kost
pálí most přes minulost

A až černá noc zas zbělá
řeknu něžně bylas skvělá
zeptám se jí, kam dnes pudem
a ona jen zrudne studem

22.1.
Kampak vede Slavomíra 
jeho zváštní slepá víra?
všude samé amulety
poněkud už zašlé lety
taky křídla z netopýra
stále hledá jiné světy

Na obrázcích všechny svaté
věští z pěny kávy latté
vykládá si denně karty
pořádá duchařské párty
sbíra sošky, všechny zlaté
a ty s hlavou líbá na rty

Kolem krku dlouhé šály
z dob, kdy třetihory tály
nechává pět svíček plát
spává s hlavou na západ
k čemu tyhle rituály?
Slávek je má prostě rád

23.1.
Tři přátelé vlakem jedou
domluvit se nedovedou
hádají se jako vždycky
kdo je správně gramaticky

První: já nevidím háček
ať se každý posměváček
snaží dobýt Evropu
za Husa já nekopu

Druhý: můj háček je stálý
Třetí: ten můj nezahálí
když mu éčko s padem zmizí
en mu přestane být cizí

Druhý zase: dům je zděný
tak nač jakékoli změny
háčkovat já dovedu
jako vodák – vepředu

Hádají se hodnou chvíli
vtom se ozve: přistoupili!
Zdeněk, Zděnek ba i Zdenek 
všichni jedou bez jízdenek.

24.1.
Nevyslovím o Mileně
jinačí než milá slova
vzdávám hold té milé ženě
neprodleně a pak znova

Nemiluji zdrobněliny
přesto pravím nad sklenkou
když chci slova změnit v činy
Mílo, buď mou milenkou!

25.1.
Koukáme se do koše
v koši leži fotky
jsou to fotky Miloše
milovníka rozkoše
nemá ani spodky.

26.1.
Kdykoli já spatřím Zoru
postavím se do pozoru
je to žena činorodá
na vše odpověď ti podá

Vykácí les, pole zoře
oživí i mrtvé moře
už jedině u Zory
rozšířím si obzory

27.1.
Každý člověk má svůj limit
to je celkem jasné snad
já jsem narazil na Ingrid
jaký rým bych měl k ní dát?

Slova stále nenacházím
tak zkusíme jiný pád
je to jako běžet mlázím
nebo jako dobýt hrad

Pořád to zní ale stejně
s, o, bez, volám Ingrid
ocitám se v pěkném lejně
jak z toho teď vybruslit

Že dnes báseň nevytvořím
neztratím tím svoji tvář?
jdu na vládu, mýty zbořím
nechám přepsat kalendář!

28.1.
Ten, kdo málo jí a pije
života si neužije
kdo se v posilovně mučí
v žaludku mu jenom kručí
toho čekaj patálie

Kdo se nají dosytosti
komu nečouhají kosti
každé sousto vychutná si
na něm najdeš spoustu krásy
to je heslo Otýlie

29.1.
Na Zdislavu
nemám hlavu
je to holka složitá
zlaté šperky
i kabelky
všechny dary odmítá

Zajdu za ní
s jinou zbraní
snad ji verše ohromí 
ona ale
tvrdí stále
že jsou chlapi pitomí

Už se zase
lámu v pase
proč není má partnerka
z jejich očí
nepřeskočí
prostě ani jiskérka

30.1.

Na turnaj ve střelbě z luku
přišla celá rodina
do ohně dám za to ruku
že bráchové, vnuci, tety
mládím hloupí, moudří léty
podporují Robina

Robinův šíp k terči letí
první, čtvrtý, devátý
patnáctý, dvacátý třetí
všichni koukají bez dechu
a já zatím v mírném spěchu
kradu jejich kabáty

31.1.
Na kraji rybníka
seděla Marika
brusle si nazouvala
děvčata v dohledu
jezdila po ledu
jenom tak halabala

Pak náhle Marika
doprostřed rybníka
rozjíždí parádní šou
v ladnosti piruet
snaží se dobýt svět
Salchov i Axel jí jdou

Všichni se dívají
závidí potají
Maričin zrak jen plane
nikdo však neříká
že z toho rybníka
ubohá Marika
jinam se nedostane