JAN BERAN prostor

V roce 2017 píše Jan Beran  každý aktuální den báseň pro jméno v kalendáři

tu jsou od  1.1. do  26.6.

 1.1.
Co tak mám za přání s tím Novým rokem?
vyhnout se setkání se streptokokem
připijem na zdraví
a jsme moc zvědaví
jakpak nám na Nový rok
zachutná předloňský mok.

2.1.
V plánované noblese
objevím se na plese
všechny ženy prominou
já dnes tančím s jedinou
s Karinou

3.1.
Už ti jsem má milá vzdálený na míle
čím dál jsem od tebe, tím blíž jsem k Radmile
že jsem bez pomoci pochopíš snad
když jsem se za noci k Radmile vkrad

4.1.
To takhle po ránu usednu k piánu
hraju jak o závod Ankovu Dajánu
A to jsem doposud myslel že nevstanu
neb jsem si z mejdanu přivedl Dianu
ta mne teď sleduje z modrého divanu
oděna pouze do lehkého županu
vždyť mně se dostane, čeho si zamanu.

5.1.
Dvě děvčata soutěžila
o krásného Dalimila
na vyhlídce nad strání
měly závod v plivání

První plivla kousek hlenu
zvláštní pro tak křehkou ženu
druhá zase pro změnu
plivla slinu bez hlenu

Žijeme v tak krásné době
Dalimil si je vzal obě

6.1.
V restauraci takhle zjara
bývám hostům za Kašpara
já vám totiž za tím barem
mívám službu s Melicharem

To mi, věřte, milé dámy
ještě je tam třetí s námi
ten však není pro parádu
on bývá schovaný vzadu

Smaží vejce, vaří párky
však ho znáte, Baltazara
jak na futro křídou čmárá
hostům čárky

7.1.
To jsem takhle fotil Vilmu
jak se motá kolem jilmu
leze na něj, pak z něj padá
tehdy byla ještě mladá

Hned se hrneš k počítači
chceš ji vidět, jak je mladší
bohužel tu mladou Vilmu
mám jenom na kinofilmu

8.1.
Povím vám vlastními slovy
pohádku o Čestmírovi
žil byl jednou, kdysi kdesi
za devaterými lesy
jeden chlapec toho jména
s ním tam žila jeho žena
byli čestní, žili v míru
neznáš druhé ve vesmíru
kdo by tam byl takhle skvělý
No a to je vlastně celý.

9.1.
Ten náš karatista Vladan 
dlouhé roky čekal na Dan
než se s ním však domů vrátil
tak ho někdo strašně zmlátil
proboha, řek, kde to žiju
chtěl bych zase osmé kyu.

10.1.
To jsme se takhle s Břetislavem
rozhodli sjíždět Rokytku
jenomže tam na břehu pravém
narazil Břéťa na Jitku
tak zatímco se oni plaví
v tom kamenitém korýtku
já na ně čekám u Vltavy
a píšu další povídku

11.1.
Já když si takhle přivstanu
mám šanci vidět Bohdanu
jak prochází se v celé kráse
tam přes ulici na terase
jen v saténovém županu

Zamávám na ni rozmařile 
a ona už od této chvíle
ví, že jsem skřivan víc než sýček
však vymlouvavý prostředníček
mi radí, ať s tím přestanu.

12.1.
Podívej se Pravoslave
ve víně ti něco plave
Slávek do sklenky se dívá
je to pravda, jako živá
zakuřme si konopí
než se mrcha utopí

13.1.
Znám editorku Editu
ta holka není bez citu
však chladná je když pročítá mou tvorbu
nejdřív divná slova říká
pak má výraz kolchozníka
co se chystá na hlubokou orbu

Má duše je jak zabitá
když se báseň ocitá
pod rudým hrotem Editina péra
čmáře, škrtá, přepisuje
drak vylézá z temné sluje
jako tér tu houstne atmosféra

Tváří se jako Mefisto 
když přepíše to načisto
usměje se pak jak ta Líza Mona 
a já zcela beze studu
že jsou mé se tvářit budu
ač ty verše vlastně psala ona

14.1.
Tak se raduj Radovane 
vždyť tvá svíčka ještě plane
dej si vanu, to máš rád
ať jdeš zase čistý spát

No tak zahraj Carpe diem
ať je znát, že ještě žijem
a tak pijem na kuráž
smrtka, ta je stále táž

Tak už vstávej drahý pane
ať tu tvůj stín nezůstane
pojď se bavit, život slav
bude líp, buď bez obav

15.1.
Kdykoli potká se s pohlednou Alicí
vzpomíná na všechny metody balicí
jenomže bývá jak praštěný palicí
a řekne jedině och

Říká si Alice na konci ulice
možná, že dalo by s tím chlapem bavit se
kéž by mne oslovil, já nechci spálit se
takový podivný hoch.

16.1.
Všechny holky, co jsou tady
postavte do jedné řady
přijde Ctirad, co dnes slaví
popřejte mu pevné zdraví

Ctirad vchází, úžas v tváři
že je psaný v kalendáři
děvčata se na něj smějí
hned ho všechny líbat chtějí

Jen jedna tam v koutku stojí
stydí se snad? nebo bojí?
V čem se skrývá závada?
Ona prostě Ctirada
nerada!

17.1.
Kamaráda Drahoslava
ze slavení bolí hlava
už od rána do noci
slavil vlastní promoci
na dešti den před tím byl
až se celý promočil

18.1.
Zaujala Vladislava 
ta moderní zdravá strava
celozrnná, žádná éčka
přímo z farmy od dědečka
zelenina z lesní loučky
ne separát z kostní moučky
žádný olej z palmy v tropech 
kdo ho jí, ten hrob si kope
vše jen z pole bez postřiku
hlavně žádnou genetiku!
až ho z toho bolí hlava
přezdravého Vladislava

19.1.
Otevřít vlastní lesní kino
je velké přání Doubravčino
plánuje zvolna na úterky
oříšky zdarma pro veverky
na čtvrtky a na pátky taky
bukvice zas pro divočáky
promítá se vždy přesně v šest
One Flew Over the Cuckoo’s Nest

20.1.
Dobrý den, vážená, uctivá poklona
vy jste slavná žena, vždyť vy jste 
Ilona 
překrásně zpíváte o městě Amsterdam
prosím vás nemáte u sebe aspoň gram?

21.1.
Byl jsem fakt rád, že mi Běla 
dveře bytu otevřela
čekají nás vzácné chvíle
budeme pít suché bílé

Rovnám bílá prostěradla
ona zatím u zrcadla
zkoumá bělmo hnědých očí
já čekám, až na mě skočí

Tělo má jak sněžná sova
a z rádia Zaňáková
hlasem, který láme kost
pálí most přes minulost

A až černá noc zas zbělá
řeknu něžně bylas skvělá
zeptám se jí, kam dnes pudem
a ona jen zrudne studem

22.1.
Kampak vede Slavomíra 
jeho zváštní slepá víra?
všude samé amulety
poněkud už zašlé lety
taky křídla z netopýra
stále hledá jiné světy

Na obrázcích všechny svaté
věští z pěny kávy latté
vykládá si denně karty
pořádá duchařské párty
sbíra sošky, všechny zlaté
a ty s hlavou líbá na rty

Kolem krku dlouhé šály
z dob, kdy třetihory tály
nechává pět svíček plát
spává s hlavou na západ
k čemu tyhle rituály?
Slávek je má prostě rád

23.1.
Tři přátelé vlakem jedou
domluvit se nedovedou
hádají se jako vždycky
kdo je správně gramaticky

První: já nevidím háček
ať se každý posměváček
snaží dobýt Evropu
za Husa já nekopu

Druhý: můj háček je stálý
Třetí: ten můj nezahálí
když mu éčko s padem zmizí
en mu přestane být cizí

Druhý zase: dům je zděný
tak nač jakékoli změny
háčkovat já dovedu
jako vodák – vepředu

Hádají se hodnou chvíli
vtom se ozve: přistoupili!
Zdeněk, Zděnek ba i Zdenek 
všichni jedou bez jízdenek.

24.1.
Nevyslovím o Mileně
jinačí než milá slova
vzdávám hold té milé ženě
neprodleně a pak znova

Nemiluji zdrobněliny
přesto pravím nad sklenkou
když chci slova změnit v činy
Mílo, buď mou milenkou!

25.1.
Koukáme se do koše
v koši leži fotky
jsou to fotky Miloše
milovníka rozkoše
nemá ani spodky.

26.1.
Kdykoli já spatřím Zoru
postavím se do pozoru
je to žena činorodá
na vše odpověď ti podá

Vykácí les, pole zoře
oživí i mrtvé moře
už jedině u Zory
rozšířím si obzory

27.1.
Každý člověk má svůj limit
to je celkem jasné snad
já jsem narazil na Ingrid
jaký rým bych měl k ní dát?

Slova stále nenacházím
tak zkusíme jiný pád
je to jako běžet mlázím
nebo jako dobýt hrad

Pořád to zní ale stejně
s, o, bez, volám Ingrid
ocitám se v pěkném lejně
jak z toho teď vybruslit

Že dnes báseň nevytvořím
neztratím tím svoji tvář?
jdu na vládu, mýty zbořím
nechám přepsat kalendář!

28.1.
Ten, kdo málo jí a pije
života si neužije
kdo se v posilovně mučí
v žaludku mu jenom kručí
toho čekaj patálie

Kdo se nají dosytosti
komu nečouhají kosti
každé sousto vychutná si
na něm najdeš spoustu krásy
to je heslo Otýlie

29.1.
Na Zdislavu
nemám hlavu
je to holka složitá
zlaté šperky
i kabelky
všechny dary odmítá

Zajdu za ní
s jinou zbraní
snad ji verše ohromí 
ona ale
tvrdí stále
že jsou chlapi pitomí

Už se zase
lámu v pase
proč není má partnerka
z jejich očí
nepřeskočí
prostě ani jiskérka

30.1.

Na turnaj ve střelbě z luku
přišla celá rodina
do ohně dám za to ruku
že bráchové, vnuci, tety
mládím hloupí, moudří léty
podporují Robina

Robinův šíp k terči letí
první, čtvrtý, devátý
patnáctý, dvacátý třetí
všichni koukají bez dechu
a já zatím v mírném spěchu
kradu jejich kabáty

31.1.
Na kraji rybníka
seděla Marika
brusle si nazouvala
děvčata v dohledu
jezdila po ledu
jenom tak halabala

Pak náhle Marika
doprostřed rybníka
rozjíždí parádní šou
v ladnosti piruet
snaží se dobýt svět
Salchov i Axel jí jdou

Všichni se dívají
závidí potají
Maričin zrak jen plane
nikdo však neříká
že z toho rybníka
ubohá Marika
jinam se nedostane

1.2.
Proč se každé ráno Hynek 
nazouvá jen do holinek?
Je to hodný mámy synek,
jde do sadu mandarinek.

Celý den bude v tom sadu
navzdor žízni, navzdor hladu
pak z těch plodů v kůlně vzadu
bude vařit marmeládu.

K večeru se sejdou všici
rodinní to příslušníci
a budou pít ve světnici
jeho mandarinkovici.

2.2.
Doufal jsem, že s krásnou Nelou
strávíme noc, nejmíň celou
máme objednanou celu
v cízím městě na hotelu

Večer rozvíjel se skvěle
pak však Nela řekla hele
půjdu napřed do pokoje
za dvacet minut jsem tvoje

Tak tu sedím sám bez Nely
a vedle mě na posteli
plyšák, jen to zbylo po ní
a mou hlavou teď se honí

myšlenka, že je to v kelu
už nepotkám asi Nelu
nedá se nic dělat, Nela 
prostě někam uletěla

3.2.
Neříkejte Blažejovi
že ho znáte z telky, z Novy
rozebíral v hale krovy
odborník na drahé kovy
a to neměl, teď už to ví
v Ruzyni si nepohoví.

4.2.
Prý by mě Jarmila 
nejradši zabila
a já ji přitom mám rád
nenávist za lásku
pro jednu otázku
kterou jsem zkusil jí dát
ptal jsem se: Jarmilo 
šla by jsi za kilo?
neřekla ne ani snad.

5.2.
Dobrá víla Dobromila
snad aby mne ohromila
založila s bandou holek
podivný hudební spolek

Ta, co ráda hudbu židů
bude hrát na didgeridoo
druhá, která čeká kluka
pro tu tady je darbukka

Vdova po básnickém střevu
věnovat se hodla zpěvu
A ta prsatá zas z nudy
hodla hrát na skotské dudy

No a co ty Dobromilo
na tebe tu dobro zbylo
tohle bude docela
zajímavá kapela

6.2.
Ode dneška nevěřím už vůbec na pohádky
tady vážně přestává už jakákoli sranda
prý mi splní až tři přání, když ji hodím zpátky
řekla ryba, kterou právě na pánvi má Vanda

Když jsi hochu v průseru, až stažené máš půlky
Nepomůže ti, že nosíš opasek i kšandy
nedoufej však ve finesu své kouzelné hůlky
tobě hravě postačí, že stojíš vedle Vandy

A když dělaj politici čáry máry s čísly
vzpomeň si, že je to jenom hloupá propaganda
vymaň se z těch trapných kouzel, kamaráde mysli
dobrý guláš i koblihy připraví ti Vanda

A když v lese potkáš krutou loupežnickou bandu
odvážně jim ukradneš část jejich kontrabandu
pak to všechno rozdáš bezdomovcům u Kauflandu
tobě stačí, že máš svoji kouzelnici Vandu

7.2.
Ty poslední jsi z Veronik 
do nichž jsem dosud nepronik
tak až se mi to povede
nechám to zapsat do kronik

8.2.
Ona ta Milada 
toužila zamlada
mít všeho v životě dost
vstupovat do sálu
v šatech jak z žurnálu
být všude vítaný host

Dneska však nemá nic
královna popelnic
a střechou je jí dnes most
ztratila jistotu
bydlení ve squatu
i života už má dost

9.2.
Do vesmíru letí žena
jmenuje se Apolena 
na Měsíci přistát by moc chtěla
podívá se na Zem svrchu
v beztíži vyzkouší sprchu
porozumí řeči svého těla

Až se vrátí zpátky na Zem
podiví se nad úkazem
řekne, že už zkušenost má jinou
že už byla na Měsíci
teď touží všem ženám říci
krvácení není jeho vinou

10.2.
Koukněte se na Mojmíra
jeho gatě – samá díra
na saku má cizí vlasy
přespal v kadeřnictví asi

A ten uzel na vázance
si snad tvořil během tance
kdy si asi čistil boty?
jé, právě teď – o kalhoty

Nemá problém se svým vzhledem
když huláká: no tak, jedem
buďte všichni v pohodě
vždyť jsme přece na vodě

11.2.
Co bych asi mohl říci
o krásné paní Boženě
venčí psíka na ulici
potkávám je rád denně

Božena a její štěně
každá v druhé vidí lvici
jen jedna však neprodleně
pomočí mi nohavici

Všichni její nápadníci
milují tu krásnou fenu
a já s mokrou nohavicí
myslím zase na Boženu

12.2.
Povídám jí, Slavěno
nepomýšlím na věno
když tě žádám o tvou něžnou ruku
pravda však že tři chaty
a bavorák za vraty
pozvednou mne v očích u všech kluků

Slavěna mi uvěří
když se hrnu do dveří
a k lásce ji volám takřka vleže
hlavou kývla ke sňatku
tady je svět v pořádku
jdu to slavit do své ropné věže

13.2.
Poradil mi Věnceslav
Dnes večer se k Lence stav
Recituj jí tence Splav
A pak hned ji věnce zbav.

14.2.
S našim knězem Valentýnem
zpili jsme se mešním vínem
zhruba tak, jak zákon káže
v tom se někdo vtipně táže
Starý zákon nebo Nový
Valentýn mu na to poví:
První Newtonův pohybový

15.2.
Co se znám s Jiřinou
nemyslím na jinou
no a dnes máme mít sraz
zhruba už hodinu
čekám na Jiřinu
zvolna mi dochází čas
Stojím tu u kina
kde je ta Jiřina 
Jiřino, kdepak tě mám
raději zahynu
nežli tu Jiřinu
na to vám své slovo dám

16.2.
Každý večer v tomhle klubu
hráváváme mariáš
potkávám tam sličnou Ljubu
doufám, že ji taky znáš

Hrává karty s vervou chlapa
tuty, boty, kalhoty
každý bude jistě chápat
nehraje mi do noty

Ješitnost mi v kostech slídí
jen ať to tu všichni vidí
zůstanu s ní v tomhle klubu
dokud Ljubu
neoškubu!

17.2.
Stále se mi honí hlavou
co tak provést s Miloslavou
brouzdat se s ní mokrou travou?
Nebo jiné kratochvíle
přirovnat ji k luční víle
hlavně nemít nízké cíle
prvně pozvu ji do šenku
dáme si tam spolu sklenku
pak se spolu projdem venku
hlavně jen ať má to šťávu
kde ji mám, tu Miloslavu?
zmizela mi tiše v davu.

18.2.
S veselou Gizelou
hodinu necelou
strávil jsem u klavíru
potom mi Gizela
na parket zmizela
no a tam v tance víru
ve jménu zábavy
dělal jí do hlavy
jakýsi chlapík díru
když někdo se slovy
na hudbu odpoví
toť souboj kavalírů

 

19.2.
Tak se přiznej Patriku
co máš všechno na triku
vraždu, krádež, zpronevěru
mafiánskou kariéru
Kradls v parku peněženky
Na hradě jsi věšel trenky
Bez papírů nosil zbraně
řádně nezaplatil daně
krad okapy ze zinku
rval se a máš podmínku
v bytě přechovával drogy
ve sklepě jsi množil dogy

Patrik sedí, naříká
bradu ještě od mlíka
očima po mříži těká
tuší, jaká ho tu čeká
sexuální praktika.

20.2.
Neříkejte Oldřichovi
hej soudruhu, čest práci
Oldřich je tu sice nový
leč zdravit ho těmi slovy
to se sotva vyplácí

Nemívá moc velké štěstí
kdo tak zdraví Oldřicha
v kavárně či na náměstí
hned jeho drtící pěstí
schytá ránu do břicha

21.2.
Snad ještě zajdu tam do šenku
a dám si maximálně sklenku
to tobě, děvče, na protest

Mám pověšený na nástěnce
šátek se stopou po tvé rtěnce
odejít umíš, všechna čest

Ne, nepřijímám kondolence
a nenoste mi žádné věnce
to osud mi dal účtenku

Nepoddávám se té myšlence
že trvalá je tvá absence
i vzpomínky jen na Lenku

22.2.
Na ulici
živořící
čtyři psíci, různé rasy
nadávají na počasí
za co nás tu trestá asi
svatý Petr?
ptá se setr

Německý špic
chce k tomu říct
takhle už to nejde dál
psa by jeden nevyhnal
vyštěkne však: krucinál
das ist aber schweine wetter

psíček třeti
z koše smetí
vytahuje krůtí nohu
potom koukne na oblohu
a podotkne, jestli mohu
nemá někdo barometr?

fena čtvrtá
s hlavou chrta
a tělem od jiné hlavy
k zbytku smečky smutně praví
snad nás mořem nezaplaví
ten dareba svatý Petr

tahle smečka
deště přečká
pokusí se někam schovat
a až slunce vyjde znova
budou muset přeznačkovat
svůj čtvereční kilometr

23.2.
Jen si představ Svatopluka
jaká prožívá teď muka
tělo chlapa, duše kluka
srdce buší, v oku cuká

Postaví se v hlavě hluku
je jak poslední šíp v luku
kráčí sám jak v čele pluku
tátu žádat o tvou ruku.

24.2.
Všichni ptaj se pročpak asi
provozujeme dvě kasy
když u jedné fronta stojí
a k druhé se každý bojí
za tou první sedí Matěj
tomu všichni rádi platěj
u druhé je Matyáš
u něj by to přišlo dráž

25.2.
Ať padne orel nebo panna
vítěz je vždycky zřejmý zcela
vždycky ta krásná Liliana
dosáhne toho, co vždy chtěla

Nepřibližuj se k Lilianě
je nebezpečná na pohled
má s sebou vždy své ženské zbraně
a ty neženské jakbysmet

S tou ženou nikdy nikdo neví
jestli se rána dožije
ač krvává se býti jeví
tak bílá je jak lilie.

26.2.
Minulou sobotu
hledal jsem Dorotu
ve tmě se krčila
za keřem u plotu

Doroto, jsi to ty?
a kus tvé nahoty
vždyť ty máš, má milá
stažené kalhoty

Doroto
no toto?

27.2.
Alexandr
sed na klandr
jezdil jako o závod
po schodišti
na sídlišti
celý půlden bez nehod

při poslední
odpolední
jízdě oné soboty
předjel zprava
vlkodava
ten mu roztrh kalhoty

28.2.
Nebude dne bez Lumíra
kdy nebodne jeho víra
víra že se vrátí zase
vsadím se o zlaté prase
že se vrátí v celé kráse
to je ale posun v čase
zatím tady Lumír není
ale to se jistě změní
zatím tedy hnije v base.

1.3.

To mi řekni Bedřichu,

Že jsi dobře naložen,

Žiješ tady ve hříchu

No a s tebou mnoho žen

A jedna z nich, Bedřiška,

ta je navíc jeptiška

 

2.3.
Máme s touhle Anežkou
situaci přetěžkou
chcem vyrazit na běžky
a to včetně Anežky

Anežka však na lyže
vyrazí jen pakliže
jako zimu minulou
bude třicet nad nulou.

3.3.
Dobře to ví každá žena
že je nutná hygiena
mej se občas, Kamile
vždyť ty páchneš na míle

Vyměňuj si taky spodky
ty zapácháš už i z fotky
Chodit někam s Kamilem?
tak to ani omylem.

4.3.
Účastníci zájezdu
od našeho JZD
kdopak bude za hvězdu
až se večer rozjede?

Kdopak asi v tancování
všechny předčí zcela?
samozřejmě dámy, páni
že to bude Stela.

5.3.
Takže když po granátu objeví se v zemi díra
to je ten nejsprávnější okamžik pro Kazimíra
však ve filmu když ani jeden voják neumírá
tak to je nuda která žaludek i srdce svírá

Když nedojde ke scéně ve která se skříží meče
to nemůže být vážně film, který mu neuteče
však při bitevní vřavě rudá krev když proudem teče
tam Kazimír by s chutí dělal třeba vypravěče

Tak Kazimíra dneska povolali do armády
to aby jeho hruď už brzy pokrývaly řády
aby si do zákopů běžel hledat kamarády
on se však třese strachy a k vojsku se točí zády.

6.3.

Pozoruji z povzdálí,

Jak jde posel ke králi,

Nese něco v obálce.

Král do listu začte se,

a pak stroze pronese,

Slavme, už je po válce !

Jásat náhle začal dav

Ať žije král Miroslav !

Ten s úsměvem otálí,

On jediný všechno ví

dnes však pravdu nepoví,

že jsme válku prohráli.

7.3.

Jen ať se ti Tomáši
na tvých cestách nepráší
to ti popřát dovedu

a ta dáma v rubáši
ať tě příliš nestraší
a zmizíš jí z dohledu.

8.3.
Odpusťte mi, milé dámy
že nepůjdu nikam s vámi
jediné já patřím zcela
přemlouvat mne nemá cenu
dneska tu mám jednu ženu
tu, která mne vždycky chtěla

Ptáte-li se, jak se daří
odpovím vám s vážnou tváří
doopravdy mám se skvěle
co jiného mohu říci
když mám tady po pravici
archanděla v ženském těle

Připravte mne na mučení
nic platno to ale není
vrhněte mne v těsnou celu
moje slovo stále platí
vždycky budu milovati
jenom jednu: Gabrielu

9.3.
To jsem se kdysi kdesi
ve stínu louky ranní
tak hloupě rozhádal s Františkou
začal jsem řvát na lesy
a potom běžel za ní
tak jako Malý princ za liškou

Koho si ochočíme
za toho zodpovědní
zůstanem opravdu navěky
ano to dávno víme
tak snad nám nezevšední
ty plaché rezavé útěky

Františka neví asi
jak mne to strašně trápí
to že mi to ráno zmizela
zrzavé její vlasy
ty už mne nepolapí
a v srdci zůstává mezera

10.3.
Když Žižkovem se valí davy
a vzduchem lítaj praporce
já odpovídám na pozdravy
ne, já nefandím Viktorce

Tak z toho kouká tragédie
či aspoň ústa rozbitá
stejně mne moje Viktorie
havlovským véčkem přivítá.

11.3.
Položím Ti, Andělo
dvě otázky na tělo
první někam, kde máš klíční kost
vedle první otázky
dám dva svaté obrázky
to jen pánubohu pro radost

Až zvedneš tu otázku
pozvu tě na procházku
K Battistovi či na Kampu snad
Ve Střelničné ulici
navštívíme pivnici
jestli ještě budeme mít hlad.

12.3.
Vedla matka Řehoře
k bohabojné pokoře
kluk se v tomhle směru nevyved
místo bible v podpaží
vyhledal hned nádraží
nežli boha radši poznat svět
prvním vlakem na Berlín
samá radost, žádný splín
ještě neví, kdy se vráti zpět

Matka se za Řehoře
modlí k tomu nahoře
ať se chlapce smůla nechopí
Řehořovi začíná
dlouhá cesta z Berlína
možná kolem celé Evropy
teď navštívil Amsterdam
za výlohou spousty dam
a v hospodách voní konopí

Potom cesta Řehoře
odvedla až za moře
najednou je ale bez peněz
na lodi se tedy snad
nechá rychle zaměstnat
na řece se jménem s čtyřmi es
s partou skvělých chlapíků
bude dělat muziku
na parníku, kde se hraje jazz.

13.3.
To by člověk vylít z kůže
já tý holce nosím růže
furt mě nezve nahoru
tak jí koupím Pandoru
snad konečně Růženu
dneska večer uženu.

14.3.
Počká až proběhne boot
potom přihlásí se Rút
pak sleduje Matyldu
co vše píše za tildu.

15.3.
V obci jménem Běloves
lázních, obklopených lesy
neštěkne už po ní pes
málokdo z místního lidu
dneska ještě vzpomene si
na slavnou rodačku Idu.

16.3.
Herbert a Elena malují byt
trochu se hádají, nemají klid
Vysvětluje Herbert Eleně
vymalovat že chce zeleně
Elena zase dí k Herbertovi
že ona šla by spíš do růžový
každý chce, aby byl šťasten ten druhý
nakonec mají ve dvou barvách pruhy.

17.3.
Vlastimila s Vlastimilem
on byl v černém, ona v bílém
jeli na svatební cestu
pro něho to bylo z trestu
chtěl by zůstat doma vleže
místo toho šikmé věže
činné sopky, sochy z hlíny
nerad jezdí do ciziny.

18.3.
Šla bych s tebou, Eduarde
třeba až k Štrbskému plesu
je tu ale moje garde
břímě, které s sebou nesu

Až bude ta gardedáma
opilá až pod obraz
zmizím s tebou do neznáma
zatím počkej, chce to čas.

19.3.
Zdali jste znali Josefa,
zlatého hráče UEFA?
já znal ho vlastně jenom trochu
vím, že má na Julisce sochu
Však byl to hráč dle mého gusta
znali jste Pepu Masopusta?

20.3.
Vážené dámy, pani drazí
buďte tu s námi do rána
horolezci i sebevrazi
přijďte si všichni pro provazy
lana konopná nebo z juty
přijďte než budou prodána
s jádrem spletené pevné pruty
sedm je modrých jeden žlutý
na těch lanech se oběsíte
než bude píseň dohrána
dnes otvíráme, však to víte
obchoďák s jménem „Svět lana“

21.3.
Prosímtě, řekni mi Radku
na co máš tuhletu látku
že prej je z mámina šátku
a bez ní nemůžeš spát

Ona je totiž u Radka
na prvním místě vždy matka
zbytečná je každá hádka
on prostě mámu má rád

Přesto mu říkám no Radku
mohl bys předejít zmatku
nemůžeš mít furt u zadku
svou mámu, teď jsi můj muž

Proč jsem se vdala za Radka?
to byla do pekla zkratka
kdo čekal taková jatka
já tohle nezvládám už
na tchyni vytáhnu nůž…

22.3.
Princezna Leona
támhleto je ona
pevná je ve víře
že potká rytíře

Rytíř, ten na svou čest
vstane hned ráno v šest
nasedne na koně
vyráží k Leoně

Příběh vám zatají
co až se setkají
dál, račte věděti
není to pro děti

23.3.
Bejvalo živo na
akcích, kde Ivona
nosila pivo
a někdy i nahoře bez

každý pak, kdo tady
viděl její vnady
povídá Ivo
hej, což kdybych tě domů svez

Řekla mu Ivona
tady máš pivo, na
klidně si sni vo
tom, že budu jen tvoje dnes

Každý pak v tom šenku
nechal peněženku
v ní oběživo
a domů pak šel bez peněz

24.3.
To mi řekni, Gabrieli
jestli byste nepřijeli
na kus řeči a případně
na několik nezávazných piv

Gabriel řek, ano tedy
ale je to naposledy
i když odpověděl kladně
nejsem si jist, na co vlastně kýv

K další party s Gabrielem
každý z party stojí čelem
bez něho jsme tady na dně
s ním to bude zase jako dřív

Vidíme ho všichni rádi
já a moji kamarádi
s Gabrielem každopádně
budu chlastat dokud budu živ

25.3.
To jsem takhle jednou z rána
doma přistih Mariána
jak tam seděl u piána
a brnkal bez ironie
dobře známé melodie

Zpíval tam o barvě trávy
že ho v ní se válet baví
nemůže ji dostat z hlavy
lehá si a sedá do ní
a přitom mu krásně voní

Pak zpíval o ranní rose
jak v ní smáčel nohy bosé
a jak světem chodilo se
a že zjistil na své trase
že se zrodil v blbém čase

Jeho třetí píseň ranní
ta byla zas o snídani
a že prachy nemá na ni
přitom louka je mu stolem
a on jen projíždí kolem

Takových bych chtěl víc rán
když mi zpívá Marián.

26.3.

Vzpomínám z dětství na ten duel
jeden a druhý Emanuel
rvali se spolu jako malí
Makovou Panenku vítěz sbalí
k čemu ta nenávist, k čemu ta zloba?
holka si nakonec nechala oba.

27.3.
Ještě nespí a už svítá
na posteli jen se zmítá
dívka, jmenuje se Dita
na trápení kapacita

Být tam s ní, tak hned tu Ditu
obejmete ze soucitu
možná byste při tom Ditě
něžně řekli miluji tě

Její táta by spíš Ditu
vystřelit chtěl na orbitu
máma spráskne ruce hbitě
a zašeptá: bože, dítě

v tuhle chvíli ve svém bytě
v absolutní intimitě
do diáře píše Dita
jedno slovo: gravidita.

28.3.
Celý podzim slzy roně
Vysedávám na balkoně
koukám se tam na jabloně
jabka zrají, jak však pro ně?
možná mohu říci Soně
a ta mi snad půjčí koně.

29.3.
Divadlo už je dohráno
odhodil klobouk Cyrano
a já ten jeho klobouk chyt
nevíš, co je to za pocit
tak zkus mě chápat Taťáno
výčitky nech si na ráno.

30.3.
Za moštem
úzkou ulicí
s Arnoštem
zvolna kráčící
nadržen
jak dva králíci
kupujem
ten mošt v krabici
a vždycky volám
ách jo

31.3.
Koukněte na toho Kvida
jak ten parchant holky střídá
sotva jedné klíče vrací
už je s druhou v restauraci
sotva druhé dává vale
už je s třetí na fotbale
chytré holky, krásná těla
jak to ten kluk sakra dělá?

1.4.
Na matějské pouti Huga
zaujala centrifuga
tak pro vlastní blahobyt
rozhod se svou vyrobit

Tak v garáži řeže, vrtá
fyziku se přitom šprtá
stříhá látky, provazy
doufá, že nic nezkazí

Teď si Hugo trhá vlasy
přemýšlíte, pročpak asi
nabralo to špatný směr
má teď hadron collider

2.4.
Někdo řekl Erice
to, že by v Americe
mohla uspět klidně v Holywoodu
ale v českých podmínkách
jak když na zeď hází hrách
Erika tu nemá živnou půdu

Jenže srdce Eriky
nechce do Ameriky
vzdaluje se Oskarova soška
a tak žije v předtuše
že ji místo Jarmusche
čeká jenom Renč a nebo Troška

3.4.
Na chodníku na Richarda
čeká první miliarda
je to snadné, žádné strachy
stačí posbírat ty prachy
už tam klečí, už je sbírá
první stokoruny svírá
sbírá dalši i navzdory
že jsou ze hry Monopoly.

4.4.
Příjde-li Ivana
do mého bytu
bude tam do rána
s přehršlí citu

Kromě té přehršle
příjde i přemíra
vyleju do mušle
to, co mi odpírá

Všechna ta prokletí
s průvanem vyvanou
bohužel odletí
v objetí s Ivanou.

5.4.
Miroslavě
po oslavě
cosi dravě
zvoní v hlavě

kdo by vypnul tyhle zvony
zasloužil by miliony
Mirka se však stále táže
proč to nikdo nedokáže

Furt to zvoní, furt to bzučí
Mirka se pít nenaučí.

6.4.
Venku se stmívá a ve Vendule
už zase probouzí se lačná lvice
teploměr dívá se šmahem k nule
z oblohy mrká na nás Večernice

K ránu se lvice v kočku mění
Měsíc nám vrací navštívenku
drápy jsou pryč, už jenom zuby cení
z okna máváme na Jitřenku

7.4.
Zhruba měsíc po rozchodu
s Hermínou jsme jeli vodu
jenomže to už pod stanem
trávila noci s Heřmanem

Potkal jsem ji po půl roce
tuším zrovna na vánoce
sotva kouknu na Hermínu
ihned se ptám po termínu

Chtěl jsem slyšet jedno slovo
moje nebo Heřmanovo?
je to smutná hra na city
jdu na testy paternity

8.4.
Onehdá jsem potkal Emu
zřejmě byla plná vjemů
sotva pusu otevřela
pak už jenom mlela, mlela
mlela třeba o své mámě
to je maso, že prý zná mě
jako žáček u zápisu
byla vážně mimo mísu.

9.4.
Už se asi s Dušanem
kamarády nestanem
maximálně řeknu suše
že mi Dušan mluví z duše
když přede mnou na zem fluše
nemám ho rád, on mě taky
nezveme se na panáky
co se stalo mezi námi?
je to přičiněním dámy?
to nevíme ani sami.

10.4.
Co bych řekl o Darje?
že nepozná, co dar je
a nechápe, co dar není
půjčené vám nevrátí
při nákupu neplatí
nedočká se pochopení
brzy skončí ve vězení.

11.4.
Izabela
vždycky měla
úspěch se svou řečí těla
až jeden kluk
na ní vyhrk
řekni tělem strč prst skrz krk
teď tu leží
není svěží
ještě něco řekne ztěží

12.4.
Oblíbil si Julius
můj domáci špiritus
dal si sklenku, potom znovu
teď tu tančí Bossa Novu
bez ohledu na rytmus

13.4.
Do každé hry dává Aleš
zcela nečekanou faleš
je to mistr každým coulem
když jde o tágo a koule
hrůza z díváků však prýští
když jde o hru v orchestřišti.

14.4.
Nosím stále v peněžence
připomínku na Vincence:
fotku jeho sourozence
a není to bratr

Bez ohledu na podmínku
kdyby Vincenc zaslech zmínku
jak jsem přišel k tomu snímku
tak bych šel za katr.

15.4.
Vrátila se z Asie
slečna Anastázie
hned spustila, že bych prej
zasloužil si Feng šuej

Domýšlet se nedaří
jestli mi to uvaří
či se koukne do mých očí
a pak na mne zaútoči

Nebo mi snad ukáže
exotické masáže?
Proti odhadům mým všem
začla hýbat nábytkem.

16.4.
V bedně z polystyrenu
dovezli mi Irenu
že prej abych nebyl pořád sám
I ve jméně znamená
že intelekt v hlavě má
minimálně jaký tam já mám

R robustnost značí jen
zaručeno u Iren
že tu budou jistě mnoho let
E je ekologický
bez spotřeby prakticky
šetrné jsou pro okolní svět

N to je nezávislost
zvládne toho víc než dost
aniž jí nějaký povel dáš
A znamená android
každý ho chce dneska mít
od lidí ho těžko rozeznáš

Sotva jsem ji rozbalil
řvala na mne ze všech sil
že v tý bedně byla za vola
tak mne přešla legrace
furt mne honí do práce
to teď bude pořád dokola.

17.4.
Ten náš Raul
hraje golf
a Rudolf
plave kraul
jeden by chtěl jako druhý
závodit pod pěti kruhy

Na každého čeká jiná
olympijská disciplína
Raul se bude potápět
Rudolf se dá na kriket
a za krásných třicel let
bude je znát celý svět.

18.4.
Na hřbetě své apaloosy
každé ráno do prérie
odjíždí mezi kaktusy
ze saloonu Valérie

Vracívá se ku poledni
tato krásná sličná panna
k sedlu přivázané bedny
v nich agave tequilana

Všichni chlapi na ní hledí
olizují se, jsou lační
dobře totiž o ní vědí
že má přístroj destilační

19.4.
Naučil se Rostislav
recitovat Šrámkův Splav
další Píseň se teď šprtá
o Viktorce, od Seiferta
Či snad dívky osloví
báseň U řek od Sovy?
Z toho plyne, k jeho škodě
že ho někdo pustil k vodě.

20.4.
O Marcele
mohu směle
říci slova milá jen

Když mne spatří
hned se bratří
nikde žádný nezájem

pro tu holku
bez okolků
chystám v srdci podnájem.

21.4.
Pozoruji Alexandru
jak se souká do skafandru
nad takovou ženu není
co má ráda potápění

Už se vidím u oltáře
rozzářené obě tváře
vedle sebe tuhle ženu
ve svatebním neoprenu.

22.4.
Po těch letech nepomíjí
naše vztahy s Evžénií
při každém i letmém styku
je to jako z pohádky
vždycky během okamžiku
pustíme se do hádky

23.4.
To mi řekni Vojtěchu
co je známkou úspěchu
jsou to prachy ve štrozoku
nebo stát se hvězdou rocku
najít novou vakcínu
nebo pravdu ve vínu
být stavitel mrakodrapů
nebo vůdce pravých chlapů
zde jsou Vojtěchovy rady:
ano, všechno dohromady!

24.4.
Panika se lesem šíří
hadi, štíři, netopýři
všichni jedním směrem míří
kampak asi všichni běží
soutěží či nesoutěží
je snad ve hře vzácná cena
už i stará vlčí fena
bere nohy na ramena
dá se říct, že všechny čtyři

No tak probůh, co se stalo
co zvířata vylekalo?

Do lesa jdou pionýři
a vede je svazák Jiří
sojka v letu ztrácí chmýří
děti si ji neusmíří
zpívají si Píseň práce
čtou Reportáž na oprátce
a jdou lovit bobříky
dnes to bude veliký!

25.4.
Proč se musí vždycky Marek
zakoukávat do Maďarek
nestačí mu české holky
tančí čardáš místo polky
Zkouší na ně stejnou fintu
že prý touží po forintu
no a v bytě mu na háku
visí štangle uheráku
a ty holky co ho znaj
zdrhaj před ním za Dunaj

26.4.
No tak to mi řekni Oto
tudlencto tu, co je toto?
a támdlecto už jsi viděl?
na tvým místě bych se styděl
tady tohle to je taky
už si sbal svý saky paky
tímhletím’s mě zklamal hochu
cítíš hambu aspoň trochu
já být teda na tvým místě
cítil bych ji jistojistě
styď se tady za to foto
proč že bys měl? prostě proto!

27.4.
Dřív než začnem slavit jaro
zajdeme si na cigáro
ejhle, co se tady děje
zapadli jsme do závěje

Měly by kvést pampelišky
místo toho padaj z výšky
vločky jako bramboráky
všude vídíš zmrzlé ptáky

No a místo květů třešní
rampouchy tu vidíš střešní
po Vltavě tučňák plave
vysvětli to, Jaroslave!

28.4.
To takhle před bojem s Vlastislavem
nebývám spokojen s vlastním stavem
ty jeho svaly a ta jeho fyzička
já proti němu jsem stoletá babička
kdo by s ním bojoval musí být blázen
a já žít toužím dál, vracím se na zem
raději jsem navždy v podivném spolku
těch, kterým pokaždé přebere holku.

29.4.
Co se stalo s Robertem
že se po něm slehla zem
nikdo nemá ani tucha
kam se ztratil, před čím prchá

Druhá věc je,komu schází
kdo ho v duchu doprovází
na cestách i mimo cestu
od vesnice směrem k městu

mezi poli, mezi lesy
ať je někde nebo kdesi
řekl bych mu Roberte
už se chlape proberte

Vždyť tu na vás někdo čeká
pro vás pláče i se vzteká
zase zpátky chce vás mít
tak se vraťte, ať má klid.

 

 

30.4.
V zemi krále Blahoslava
nouze je o lidská práva
a tím trpí víc než dost
také lidská důstojnost

Jednou ráno řek si král
takhle už to nejde dál
pravil k sobě Blahoslav
co jsi rozbil, sám si sprav

Rozhodl se z vůle lidu
podporovat střední třídu
zachoval se jako děcko
a povolil lidu všecko

V zemi začlo býti blaze
jak u Bosche na obraze
a nakonec prostý lid
nechal krále popravit

 

 

1.5.
Dřív bylo kolem práce vždycky spousta slávy
průvody s transparenty, pod tribunou davy
a vždycky pro každého práce byla k mání
nikdo ji nechtěl, každý chtěl jen zaměstnání

Dneska už nezpívá se nikde píseň práce
i kdo se snažívá ji snadno může ztrácet
kde jsou dnes jistoty, že neumřeme hlady
puštěni z řetězu teď nevíme si rady

Já dneska v kalendáři nenašel jsem jméno
tak to mám bez práce, dnes žádná báseň, ženo
zas další rok se loučí, číslo mizí v dáli
pozvedám číší všem těm, kdo mi dneska přáli

 

 

2.5.
Koukněte se na Zikmunda
jak mu sluší jeho bunda
upletená z ostudy
rozbitá buď jeho pusa
že nám nechal zabít Husa
zničil naše osudy

 

3.5.
Píši ti dnes, ach můj drahý
že odcházím navždy z Prahy
svoji chloubu, svoji pýchu
nechávám v tom městě hříchu
Vážně, bylo mi tu skvěle
cítím se však nedospěle
a já bych už dospět chtěla
nejde o podobu těla
musí dospět hlavně duše
zbavit se té barvy tuše
kterou jsi mne učil pít
láska, to je divný cit
už aby ses za nos chyt
teď mne musíš nechat jít
a nikde mne nehledej
pac a pusu, tak se měj
čeká na mne Alexej

 

4.5.
Ač je tvé jméno Květoslav
radši se všech Květů zbav
říkám ti to přece vždycky
že jsi na ně alergický
a možná ti pomůže
spíš časopis pro muže.

 

5.5.
Poslala mne holka k vodě
prostě řekla adieu
a já celkem v nepohodě
vím, že ke mně zády je

A tak jsem stál u Vltavy
ona stála u Dyje
přesto mi však nejde z hlavy
moje milá Klaudie.

 

 

6.5.
Dnes si vážně nevím rady
co se všechno děje tady
na ulici lidí dav
a mluví k nim Drahoslav
Povídal jim, že je draho
a že vláda je nám na ho…
nešetřil ostrými slovy
mluvil by do noci snad
kdybych nebyl pohotový.
Nechal jsem je rozehnat!

7.5.
Tak mi píše Stanislav
že je stále živ a zdráv
prý teď v kempech v Posázaví
za úplatu stany staví
Hannah, Coleman i Tilak
sám si lehá pod širák.

8.5.
Koukněte na Zlatomíra
on pro zlato neumírá
jemu stačí levné kovy
ze kterých rád vyhotoví
sošku jako krásnou ženu
a taková má svou cenu
byť je pouze z mosazi
máte ještě dotazy?

9.5.
Ty když se pouštíš do boje
bojuješ fér či vyhrát chceš
já říkám, chtěl bych oboje
to přece dá se, žádná lež

Že s poctivostí dojdu k cíli
v to celým srdcem vážně věřím
to říkám si na každé míli
a na konci každé z cest je Řím

To bylo, bude, tak to chodí
nevěřte – věřte, jak je libo
říci mé jméno neuškodí
tak tedy vězte – já jsem Ctibor!

10.5.
Až nás jednou s Blaženou
okolnosti zaženou
do kouta, odkud už není kam
okolnostem složím vděk
Bláže vtisknu polibek
do ucha jí cosi zašeptám
možná, že si Blaženu
vezmu brzy za ženu
od té doby nebudu už sám

11.5.
Ta holka hádavá
já vím, že není svatá
pořád jen nadává
a nadává
je opilá, až sťatá

A přece v ní je
něco co probouzí
mé sympatie
snad to, že žije
a dýchá
jen pýcha
a samé další nectnosti
by měly vést spíš k lítosti

Však nemohu si pomoci
ta holka hádavá
já sleduju ji do noci
spíš hrubost nežli jemnocit
má tahle Svatava

Ne, doopravdy není svatá
už na kostele zvoní pátá
a město dávno kuropí
kdy už ta holka pochopí
že já jsem jejím andělem
když postávám jí nad tělem
jen ať se v bahně neutopí

Tak sleduju tu Svatavu
které je dneska ve stavu
že stěží najde správné dveře
natož aby snad správný klíč
použila v slepé důvěře
že dovnitř vejde
a zlo přejde
a bude pryč.

12.5.
Zavolal jsem na Pankráce
zda si nedá souboj v páce
po obědě, mezi tácy
čím jiným se taky bavit
když musíte svůj čas trávit
ve věznici na Pankráci

13.5.
Neviděli jste Serváce?
ráno vyrazil do práce
a o půl páté odpoledne
on rozhodl se, že se zvedne
jenže tam asi zůstal dýl
nebo se někam vytratil
ať tak či tak, je po setmění
a doma ještě Servác není
že by snad někam zabloudil?

14.5.
Bonifáci
ý se ztrácí
to si ulož do hlavy
nemáš-li dnes nic na práci
ať tě Bedna pobaví
Pávě dnes ti šifrovačka
obrousí tvůj úsudek
zase ti to mozek zmačká
odhalí bazální vztek
rozum tlačí chlad a čas
určitě jdem za rok zas

15.5.
Netvrdím že Žofie
je moje přesná kopie
jisté rozdíly tam i já vidím
já mám vousy ona vlasy
taky máme různé hlasy
o dalším se vyjadřovat stydím

16.5.
Strašně mne štveš Přemysle
roztrhal bych tě na cucky
proč se tvářím nakysle?
protože jsem Nepomucký

Nejde o tvůj úspěch u žen
ani o šarm ve tvé tváři
jedno mi jsi ale dlužen
vzals mi místo v kalendáři

17.5.
Až se nám s Anetou
životy propletou
možná ji oslním
vepřovou kotletou

Po jídle Aneta
bývává rozjeta
a tak to podpoří
Italská bruschetta

Jestli se nepletu
oslním Anetu
zeptá se jen zda smím
zatáhnout roletu.

18.5.
Kdykoli se probudím
ráno vedle Nataši
v tu chvíli to dobře vím
večer jsem byl na kaši

Nejde o to že by snad
za střizliva nestála
za to mít ji trochu rád
vždyť ji znám už od mala

Totiž když jsem plný citu
střízliv, plný nadějí
vyhodí mne vždycky z bytu
dřív, než kuři zapějí.

19.5.
Snad si jednou já a Ivo
najdem čas a dáme pivo
probereme co se probrat dá
po prvním si dáme druhý
po desátým budem tuhý
teda jestli on ne, tak jen já

A pak v ranní kocovině
vzbudím se na trampolíně
kterou Ivo na zahradě má
až se octnu na podlaze
už mi bude zase blaze
o tom se mi už pár nocí zdá

Že si jednou já a Ivo
najdem čas a dáme pivo

20.5.
Touhle dobou vždycky Zbyšek
vyrábí med z pampelišek
protože je to muž činu
z medu zase medovinu
a pro známé na ulici
pálí pampeliškovici

21.5.
Kdybych měl psát kroniku
mému srdci milých žen
nevynechám Moniku
i tou jsem byl zasažen

Ne, to nejsou žádné žerty
já to vidím jako dnes
múza mojí postpuberty
chtěl jsem s ní protančit ples

Odpovědi na otázku
jsem se u ní vždycky bál
na šanci na její lásku
nikdy jsem se nezeptal.

22.5.
Přišli jsme s Emilem
patrně omylem
na ples pro padlé panny
tančící postavy
vyhublé ze stravy
bio raw pro vegany

Žádnou z nich neznáme
co tady děláme
nezbývá nám než se ptát
musíme vypadnout
či najít temný kout
zvláště když nám orel pad.

23.5.
Marně hledám Vladimíra
ve stropě jen zbyla díra
hořící tu páchne síra
kampak asi šel

Žádný oheň nehoří tu
ten strop spad snad ze soucitu
volám, Vladimíre, jsi tu?
šel snad do pekel?

Báseň jako od Voltaira
Vláďa si hrál na squattera
do toho tu kdosi včera
hrál Highway to hell

24.5.
Některé věci, ty prostě se stanou
já bych si přál, aby staly se s Janou
Snad každé ráno, ještě než vstanu
vidím tu scénu a taky tu Janu
vidím ty věci, které se dějí
a všechno bude to zásluha její
Jana je nadšená, oči jí planou
co na to ostatní, to nechme stranou.

25.5.
Učitelka Viola
chtěla stříhat dohola
naší partu třídních mániček
smyčcem mocně máchl čas
hlavu mám jak Fantomas
ne však ona, může za to věk.

26.5.
Nejhorší je, že Filip
opravdu ví všechno líp
nebo se mi aspoň zdá
že ví všechno líp než já
tohle všechno uznávám
takže se s ním hádej sám.

27.5.
Představte si temný bar
a na pódiu Waldemar
zpívá o tom, že prej třešně zrály
potom zpívá o rumu
a že on jen z nerozumu
sedá na loď která mizí v dáli

Dnes má divák jiný vkus
z pódia zní rychlý klus
a při tom možná padá minaret
kdepak ňákej Waldemar
ten by byl dnes super stár
bylo by mu přibližně sto let

Kdepak je ten Walda dnes
odletěl už do nebes
jeho písně se už nenosí
přesto ale slyšet jest
kovadlina ze všech cest
nejspíš je za vodou v rákosí

a cáká

28.5.
Vzpomínáme na Viléma
Vilém, to je tedy téma
Vilém rád si hraje s lukem
chtěl by jabko s malým klukem

Na co kluka, co ho láká
co je Vilém za prasáka?
kluka vytáhne na výlet
a tam po něm hodlá střílet

Zásah šípem strašně bolí
tohle nikdo nedovolí
není zdravá díra v čele
kam to zase míříš, Telle!

29.5.
Tvrdili, že Maxmilíán
výborný je ladič pián
ten když pije, tak to ladí
jak to dělá, neprozradí

Otázka je celkem častá
co že ladí, když tak chlastá
jeho kabát barvy krycí
vždycky ladí s klávesnicí.

30.5.
Sešli jsme se celá banda
u přítele Ferdinanda
zajímat nás velmi začíná
řekni nám to, Ferdinande
jaké jsi měl včera rande
byla to ta pravá, jediná?

Ferda zprvu celý září
po chvíli však s rudou tváří
říci byť jen slovo odmítá
říci, co se včera dělo
každému z nás by se chtělo
Ferda je v tom ale rarita.

31.5.
Sotva si Kamila
skleničku nalila
už její obsah byl v ni
tak další pokusy
ze sklenky do pusy
vždyť po tom dobře se spí

Kamila nad ránem
přikrytá županem
budí se na podlaze
snaží se nesměle
přejít do postele
necítí se moc blaze

Mívala z večera
krabici Mullera
to byla příšerná noc
v Thurgauském kantonu
šlechtěné, v kartonu
je i na Kamilu moc

1.6.
Jako malá holka Laura
chodila do Brontosaura
kdo si počká, ten se dočká
dneska je z ní velká kočka
zpívá nám, že trvá žár
za zády má tygrů pár

2.6.
Koupil si kolo Jarmil
Ujel na něm jen pár mil
Nohavice se mu zamotala
Do řetězu

Napil se trochu rumu
A píchl přední gumu
Na to kolo už nikdy ale
Nevylezu

Od těch dob pěšky chodí
To kolo pouze vodí
A je na cestě neustále
Do Valmezu

3.6.
Chodíme do baru
tak jako postaru
a všechny soboty
hrajem na kytaru

Pozveme Tamaru
má doma fujaru
snad je tý ochoty
jít se mnou do páru

S touhletou Tamarou
a její fujarou
zažijem natuty
zábavu bujarou

4.6.
Představím vám Dalibora
Dalibor je chlap jak hora
díky tomu nemotora
co udělá, všechno zvorá
je to prostě marný tvor
tenhle mladý Dalibor

5.6.

Po ulici kráčí dav
ten dav něco křičí
křičí jméno Dobroslav
každý druhý s tyčí

Na té tyči vlajku má
zuřivě s ní mává
atmosféra pitomá
někdy se to stává

Je to možná politik
nebo fotbalista
pořád slyším jejich křik
co se asi chystá?

Dav zmizel za úbočí
a já nemám zdání
jestli ten chlap útočí
nebo jenom brání.

6.6.
Hodinu před koncertem
jsem se sešel s Norbertem
abychom si ujasnili
cože jsme si připravili
co budeme hrát

Norbert přichystal si směle
sólíčko na ukulele
a já zase z pouhé nudy
zadudám na chodské dudy
to já prostě rád

7.6.
Miloval jsem Ivetu
ona ale Slavoje
vzdal jsem se jí bez boje
(dal mi za ni Corvettu)

 

8.6.
Vyprávěj mi Medarde
když jsem tě posledně viděl
co jsi to měl za garde?
Medard vyřkl nadávku
za niž by se dlaždič styděl
chápu jeho rozčílení
tohle vážně pěkné není
on má od ní kapavku.

9.6.
Dnes si se Stáňou přivstanu
budem sjíždět Sázavu
no a večer s ní ve stanu
přespáváme u splavu

Jak nám hukot toho splavu
zpříjemňuje celou noc
ve stanu tu Stanislavu
mívám rád, no strašně moc

Mám tý holky plnou hlavu
s ní já nejsem nikdy sám
jen ať není v jiném stavu
tak na to si pozor dám

10.6.
Když jsem prvně potkal Gitu
byla ještě plná citu
pozval jsem ji do kokpitu
vylétli jsme na orbitu
zkoumat vlastní mobilitu.

11.6.
Po obloze běží luna
ještě pár dní do úplna
za pár dní je měsíc celý
svítící jak hlávka zelí

Není tu čas na otazky
ležím v trávě plný lásky
té lásky je víc než tuna
a já ležím vedle Bruna

12.6.
Ach můj bože, Antonie
ani nevím, kde teď žije
dodnes cítím pocit viny
milovala kopretiny

Měla ráda suché bílé
společne jsme měli cíle
nevím s kým ho dneska pije
být s ní, to je utopie

Ach můj bože, krásná Tonka
bývala má šampionka
zmizela mi ze života
už se se mnou nezamotá

13.6.
Na našeho Antonína
házena je jenom špína
přinášejí ze všech směrů
nepřátelskou atmosféru

Chudák Tonda plný splínu
skrýva se ve vlastním stínu
s přesilou se bít nemůže
to by vyskočil spíš z kůže

Nikoho snad nepřesvědčí
i když mluví jejich řečí
říkat co se neříká
to je úděl Toníka

 

14.6.
Jestlipak víš Rolande
s kým to kráčíš na rande
potkal jsi svou osudovou ženu
její ctěné jméno Herta
značí, že má v sobě čerta
nezaplatíš nevysokou cenu

To je její doména
vidět v tobě Romaina
vždy trpěla na literaturu
možná by též zdálo se
že v tobě vidí Garrose
jak raketa se změní v noční můru

Možná že vkus hudební
konečně jí uzemní
a to nastanou ta pravá jatka
podívá se do dáli
pak sešlápne pedály
a z tebe zbude klávesová zkratka

 

15.6.
Nad Pražským hradem právě svítá
trenýrky začínají vlát
budí se chrám svatého Víta
probouzí se i majestát

Co vůbec o vládnutí víte
a nutných hradních oslavách
zatímco vy si v noci spíte
hrad vodkou včerejší den splách

Bez prověrky na přísně tajné
jo bez ní dá se slušně žít
tak až si i kancelář hajne
pak půjde spát i svatý Vít

 

16.6.
Každé tvoje slovo, Zbyňku
které jsi tu vyslovil
zlehka nebo ze všech sil
páchne trochu po pelyňku

Nehledej v tom žádnou fintu
nehledej v tom žádný trik
teď je pravý okamžik
dát si pár sklenek absinthu

 

17.6.
Celý večer se tu přem
jestli je to jedno všem
že se chystá celá zem
na setkání s Adolfem

Všichni tady po Mnichovu
učíme se klopit hlavu
být hrdiny uvnitř davu
jít jak ovce na popravu

Je to jako hloupý vtip
zbourají nám horu Říp
teď jakoby pes tu chcíp
po válce snad bude líp

 

18.6.
Zeptal jsem se Milana
hudba už je dohraná
nebo ještě příjde přídavek?
Milan na to odpoví
jo, už je to hotový
kdo by to byl do Milana řek
další koncert Orchestaru
bude trochu v jiném báru
tak si musím počkat na zítřek

 

19.6.
Hrajem basket s Leošem
já a Leoš proti všem
dribluju přes celé hřiště
Leoš stojí pod košem
hned chytne míč jako klíště
háže… vedle, tak snad příště

 

20.6.
Dnes večer navštívím Květu
po letech je stále k světu
doopravdy je
zvoním u ní, v ruce Květy
poslední je snad z planety
kdo to ještě čte

 

21.6.
Vždy když vidím Aloise
Jak se do hospody bojí
Povídám mu neboj se
Copak ti to za to stojí

Zkus zachovat trochu klid
Jak můžu být v pohodě
Když si nelze zapálit
Cigaretu v hospodě

K tomu ještě další léčka
Co mě trápí, co je zlý
A to jsou ta é é téčka
Říká Lojza hostinský

 

22.6.
Postávala u silnice
Zlehka na mne mávla
Chtěla by svézt do vesnice
A jméno má Pavla

Poblíž bylo s řepkou pole
Zvu ji, ať si sedá
Protože jsem jel na kole
Tak na štangli leda

Koukla na mne vyčítavě
Ty zůstaneš sólo
Nebo ti snad straší v hlavě
Vždyť máš dámské kolo

23.6.
Potýkám se s myšlenkou
Že bych zašel za Zdeňkou
Zajdu k téhle dívence
Snad si dáme po sklence
Možná si jich dáme víc
Co bude pak, těžko říct

Ráno zírám na Zdeňku
Proč mi dává účtenku

24.6.
Co je tady v nepořádku
Proč se tvářím kysele
Když mi všichni přejí k svátku:
Dnes je Jana Křtitele

Mohl bych se zdržet hádek
Mohlo by mi to být fuk
Ale jenom pro pořádek
Já jsem Honza Nepomuk

25.6.
Brzy to bude už padesát let
kdy ze dne na den se překroutil svět
v tu chvíli ten chudák ztratil svůj klid
všichni mu radí, že má domů jít

Ona to nebyla však jeho vina
příkoří, na něž se nezapomíná
přesto mu zpíval slavík i skřivan
ať odsud vypadne, ať táhne Ivan

To už je dávno, už to tak není
doba se posouvá, život se mění
já přeji sobě a i tobě Ivane
taková věc ať už nikdy se nestane

26.6.
Všechny holky Adrianě
záviděly ženské zbraně
kluci však na druhou stranu
mysleli spíš na obranu
a tak chudák Adriana
je furt sama, je furt panna

 

bk02 bk04 bk05 bk07 bk06 bk03

 

Tu je prostor na tvorbu mého muže Jana Berana – mimo jiné píše příběhy na padesát slov, které zveřejňuje Zdeněk Král na http://pribehynapadesatslov.cz/author/jan/ . Příběhy byly vydány v dubnu 2014 v nákladu 50ks – dále proběhly dva dotisky po 100 ks doplněné na symbolických 50 příběhů.

Několik kusů je skladem – cena 50 Kč/ks

10402626_649462041831724_4143825908215750350_n

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Beran